ŠVP | mateřská škola Mánesova

Mateřská škola Kostelec nad Orlicí, Mánesova 987

 NÁŠ ROK SE SMÍŠKEM A ŠIKULKOU

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

1 Identifikační údaje o škole

ŠVP byl projednán na pedagogické radě 31. 8. 2017, platnost od 1. 9. 2017

2 Obecná charakteristika školy

Mateřská škola se nachází v klidné části města, blízko centra. Skládá se z původní budovy vilového typu a přístavby. Zahrada je tvořena lesoparkem s krásnými vzrostlými stromy a několika druhy lesní zvěře.

2.1 Historie školy

Mateřská škola zahájila svůj provoz 3. 2. 1975, zařízení neslo název Mateřská škola Mír, která vznikla adaptací bývalé vily s kapacitou 75 dětí a třemi třídami. 9. 9. 1978 byla oficiálně otevřena přístavba a pro tento rok bylo zapsáno 130 dětí rozdělených do pěti tříd. V roce 1987 poklesl počet dětí, jedna třída byla uzavřena a jedna se proměnila v logopedickou. V roce 2002 bylo opět v provozu pět tříd. Došlo i k velkým úpravám zahrady – lesoparku. Obnoven a zprovozněn byl jižní svah a vzrostlé stromy na zahradě byly prořezány. Mateřská škola byla roku 1990 přejmenována a ve zřizovací listině se objevil název ulice a to Mánesova. V současné době je v provozu pět tříd s celkovou kapacitou 109 dětí. 1. 1. 2017 byl obnoven provoz kuchyně naší mateřské školy.

3 Podmínky předškolního vzdělávání

3.1 Věcné podmínky

Všechny třídy splňují bezpečnostní podmínky a hygienické normy. Třídy jsou vybaveny notebooky, v jedné třídě je interaktivní tabule, kterou využívají děti z celé mateřské školy. Na všech třídách jsou klavíry, které jsou plně využívány pro hudební výchovu. Ve všech třídách jsou nové stolky a židličky, které odpovídají vyhlášce 108. Novým nábytkem jsou vybaveny všechny třídy. Šatny jsou vybaveny zátěžovými koberci, aby chránily děti proti prochladnutí. Ve všech třídách jsou nová lehátka na odpolední odpočinek dětí. Všechna sociální zařízení i kuchyňky u jednotlivých tříd jsou zrekonstruovány. Zakoupeny byly dva relaxační bazény s míčky, které jsou u dětí oblíbeny. V zahradě je několik vzácných solitér a vzrostlých stromů, které se často prořezávají – proschlé a polámané větve. Zahrada v přírodním stylu byla nově vybudovaná z dotačního titulu MŽP. Obnovená, vyčištěná stráň je využívána k pohybovým aktivitám dětí během celého roku. Zahrada umožňuje dětem pozorovat množství ptactva, veverky, koroptve, zajíce, ještěrky. Je vybavena průlezkami, tabulemi, houpačkou,…pro pohybové aktivity dětí. Každá třída vlastní digitální fotoaparát, průběžně pořizujeme fotodokumentaci školy a doplňujeme naše webové stránky.

3.2 Životospráva

Stravování dětí je od 1. 1. 2017 opět zajištěno vlastní kuchyní. Strava je vyvážená, pestrá a hlavně konečně chutná. Stolování je estetické, děti jedí příbory, nejmladší postupně. Po celý den je dodržován pitný režim, děti mají výběr ze dvou nápojů. Děti nejsou nuceny k jídlu, u jídla podporujeme sebeobsluhu.

Děti mají zajištěn pravidelný denní rytmus, který je ale i pružný, a umožňuje během dne přizpůsobit činnosti podle potřeb, reagovat tak na případné změny, aktuální situaci.Volný pohyb je nepostradatelný. Snažímese proto vytvořit co nejlepší materiální a prostorové podmínky pro volný pohyb. V hernách mají k dispozici prostor, kde mohou sestavovat překážkové dráhy, hrát pohybové hry, používat míče atd., pro své volné hry a spontánní pohyb. Pohyb dětí je také upřednostňován při nabízených řízených aktivitách učitelky. Pro pohybové vyžití dětí v zimním období byla zrekonstruována herna v suterénu budovy. V zimním období jezdíme na plavecký výcvik do Plaveckého bazénu v Ústí nad Orlicí a zajišťujeme lyžařský kurz v Hlinsku. Usilujeme o maximální bezpečnost úpravou prostředí, bezpečnými pomůckami. Při pobytu venku jsou nabízené další pohybové aktivity, jak ve volné přírodě, tak na školní zahradě, jejíž terén je pro pohybové aktivity po celý rok ideální. Hře dětí je vymezen celý prostor tříd a heren. Děti si mohou ponechat stavby a nedokončené výtvory, které při hře vzniknou, do druhého dne. Hračky jsou uloženy v nižších skříňkách, abychom dětem usnadnily orientaci a výběr. Hračky si berou samy a jsou vedeny k tomu, aby je vracely na své místo po ukončení hry. Učitelky se účastní her dětí jako pomocníci, jsou-li o to dětmi požádány. Do her dětí zasahují pouze, je-li jejich pomoc nezbytně nutná z hlediska bezpečnosti dětí, nebo je-li to dobré pro kvalitu a rozvíjení hry. Děti společně s učitelkami si stanovují pravidla chování, které během her dodržují. Děti vědí, že nedodržení pravidel bude mít za následek ukončení činnosti.

3.3 Psychosociální podmínky

Děti mohou docházet do mateřské školy do půl deváté. U předškoláků v povinném posledním roce je příchod stanoven do 7:45. Rodiče mohou při adaptaci na nové prostředí pobýt s dětmi ve třídě. Paní učitelky se snaží být všímavé k pocitům dětí a předcházet případným projevům šikany (nadřazenost, rozhodování o kamarádovi, zastrašování, agresivita některých autoritativních dětí), vytvářet prosociální chování ve vztahu k ostatním lidem. Vytváříme dětem atmosféru bez zbytečného spěchu a klademe důraz na individuální přístup k nim. Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá se samostatným rozhodováním.

3.4 Organizace vzdělávání

Třídy jsou homogenní, zpravidla rozděleny podle věku dětí. Nejmladším dětem je věnován dostatek času na adaptaci, v úzké spolupráci s rodiči dětí a zcela v souladu s individuálními potřebami dítěte. Děti si pomalu a postupně zvykají na pobyt v mateřské škole, na každodenní činnosti, od prvopočátku jsou vedeny k samostatnosti v sebeobsluze, hygieně, stolování. Učí se komunikovat s ostatními dětmi, s učitelkou, spolupracovat, hrát si ve skupinách. Verbální a frontální metody jsou zařazovány pouze v oprávněných případech, na podporu pozornosti.  Společně si vytváří jednoduchá třídní pravidla a rituály, která se pomalu učí respektovat. Děti jsou vedeny ke vzájemné ohleduplnosti, toleranci, učí se pomáhat si navzájem. Děti mají zpravidla po celou dobu docházky do mateřské školy svoji třídní učitelku.

Ve třídách klademe velký důraz na celkovou samostatnost dětí, schopnost vyjádřit svůj názor, umět požádat o pomoc, případně pomoci druhému, nebát se odmítnout nežádoucí projevy chování druhých, poradit si v běžných denních situacích a umět se rozhodnout. Vzdělávací program je individualizovaný, učitelka hledá optimální pedagogické cesty ke každému dítěti, snaží se najít a vyzdvihnout jeho silné stránky a posílit či rozvinout slabší stránky. Počty dětí na třídách jsou různé a to tak, aby byla dodržena kapacita. Do mateřské školy jsou děti přijímány podle kritérií, která jsou známa před zápisem. Názvy jednotlivých tříd (Myšičková, Kuřátková, Kytičková, Stromečková, Sluníčková)byly vymýšleny společně s dětmi. Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí. Společná setkávání rodičů, dětí a učitelek (společná vystoupení pro rodiče, vánoční oslavy, loučení s předškoláky, společné akce rodičů a dětí v MŠ, třídní schůzky s rodiči předškoláků). Každá třída si vytváří své třídní rituály - třídní pravidla, ranní přivítání s učitelkou, společné přivítání dne, oslava narozenin, tvorba prožitků – nově přijaté dítě, loučení, potřeba podělit se o radost, významný zážitek.

Denní režim je dostatečně flexibilní, aby reagoval na potřeby dětí. Učitelky mohou pružně upravovat, pouze časy jídla jsou striktní. Pobyt venku je zpravidla dvě hodiny dopoledne, je závislý na klimatických podmínkách. Ve třech z pěti tříd je zajištěno souběžné působení dvou učitelek. V jedné třídě zajišťuje překrývání školní asistent a v poslední se také snažíme zajistit požadované. Překrývání probíhá v době pobytu venku a oběda. Z pohledu bezpečnosti dětí je to nejrizikovější část dne.            

* připravují pomůcky na výchovnou činnost

* vedou předepsanou pedagogickou dokumentaci

* provádí výzdobu interiéru MŠ

* plní další úkoly zadané ředitelkou dle potřeby MŠ

3. 7 Sociální klima

a) Sociální prostředí

Sociální prostředí v mateřské škole je výrazem kvality mezilidských vztahů a má vliv na zdraví všech zúčastněných osob, pozitivní sociální prostředí přispívá ke spokojenosti všech a vede ke zlepšení výkonu všech. Dlouhodobým úkolem všech pracovníků je rozvíjení pozitivní komunikace a otevřenost mezi sebou navzájem, snažíme se vyloučit nezdravou rivalitu a konkurenci. Snažíme se jít dětem příkladem, děti neironizujeme ani nezesměšňujeme, nepodceňujeme, ale podporujeme je v samostatnosti a zdravém sebevědomí, před dětmi neřešíme spory dospělých. Netrestáme děti vyřazením ze hry nebo ze skupiny, využíváme pochvalu a ocenění, ale ne za vše a za každou cenu, neslibujeme odměnu za správné chování.

b) Pravidla vzájemné komunikace

 Doporučené zásady pro učitelky, kterými by se měly snažit řídit.

• poznat sama sebe

• poznat co nejdříve všechny děti, s nimiž se pracuje

• stanovit si pořadí cílů – co teď a co potom

• vždy si uvědomit, proč danou činnost děláme

• méně často bývá více

• mít vždy dostatečnou zásobu materiálu

• nenutit děti do žádné činnosti

• snažit se o vhodnou a účinnou motivaci

• respektovat potřeby dětí, respektovat jejich osobnost

• ochota se neustále něčemu novému učit, hledat, zkoušet atd.

• nemyslet si, že mám vždy pravdu

c) Požadavky k přístupu učitelky k dětem

Učitelka přijímá dítě s plnou důvěrou a úctou k jeho individualitě, všechny děti mají rovnocenné postavení, žádné není zesměšňováno či není znevýhodňováno. Vyváženě komunikuje se všemi dětmi, mluvení a naslouchání dětí by mělo být v rovnováze. Učitelka má usnadňovat procesy vznikání a osvojování nových vědomostí, ale i projevy fantazie, tvořivosti a stavy úzkosti a obav. Respektuje potřeby dětí, jedná nenásilně, přirozeně, citlivě navozuje pohodu klidu a nezatěžuje děti spěchem. Aby učitelka mohla úspěšně naplnit cíle předškolního vzdělávání, nemůže ve své praxi opomíjet to, že nejdůležitějším činitelem ve vzdělávání jsou děti, jejich potřeby a prožitky. Učitelka je partnerem a pozorovatelem. Pomáhá a povzbuzuje tam, kde je třeba, vede děti ke zdravému sebevědomí, povzbuzuje ve svobodné volbě – dítě samo projeví, zda má o danou činnost zájem.

d) Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Hlavní cíle:

• Prohlubování znalostí a dovedností v pedagogických, psychologických a sociálních.

• Zvládnutí tvorby TVP v návaznosti na ŠVP mateřské školy.

Způsoby, kterými bude vzdělávání realizováno: Skupinové školení pomocí interních pracovníků, využívání nabídky akreditovaných kurzů vzdělávacích institucí. Školkové okénko, návštěvy učitelek v ostatních třídách. Pro účely samostudia mají učitelky k dispozici odbornou literaturu, metodické materiály z internetového portálu RVP pro předškolní vzdělávání.

3. 8 Podmínky pro spolupráci s rodiči

Učitelka musí respektovat rodinu, nemůže vnucovat něco, co rodina není ochotna přijmout. Ve vztahu k rodičům vystupuje tolerantně, otevřeně a ohleduplně. Informace o rozvoji svého dítěte mohou rodiče získat krátkým dotazem u učitelky na předem domluvené konzultaci. Rodiče mají právo nahlížet do všech materiálů, které se dotýkají jeho dítěte. Podporujeme otevřenost a pravdivost ve vztazích mezi rodiči a pracovníky školy. Všechny informace a poznatky o dítěti jsou zásadně považovány za důvěrné a bez souhlasu rodičů nebudou poskytovány dalším osobám ani institucím. Využíváme každodenního setkávání rodičů k rozhovorům o dítěti. Rodičům tím dáme najevo zájem a pochopení pro potřeby jejich dítěte, snažíme se zapojit rodiče i do běžné každodenní práce. Různými formami rodiče seznamujeme s odbornými informacemi z oblasti předškolní výchovy, při zjištěných problémech u dítěte konzultujeme s rodiči společný postup.

3. 9 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Zodpovědnou osobou je v naší mateřské škole Koordinátor inkluze, který metodicky vede učitele při zpracování, průběhu i vyhodnocení Plánu pedagogické podpory (PLPP) a Individuálního vzdělávacího plánu (IVP). PLPP sestavuje učitel, má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory mezi učiteli s cílem stanovení např. metod práce s dítětem, způsobů kontroly osvojení potřebných dovedností, návyků a postojů. Bude stanoven termín přípravy PLPP a učitel zorganizuje společnou schůzku se zákonnými zástupci dítěte.

Podpůrná opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole zařazeny podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory. Vzdělávací obsah těchto předmětů speciálně pedagogické péče přizpůsobujeme vzdělávacím možnostem a předpokladům dítěte s přiznanými podpůrnými opatřeními v rámci IVP.

3. 10 Podmínky vzdělávání dětí nadaných

Při vzdělávání dětí v naší mateřské škole vytváříme v rámci integrovaných bloků podmínky, které stimulují vzdělávací potenciál všech dětí v různých oblastech. S ohledem na individuální možnosti dětí jsou jim v rámci pestré nabídky aktivit předkládány činnosti, které umožňují tento potenciál projevit a v co největší míře využít. Nečekáme na potvrzení a identifikaci nadání, či mimořádného nadání, podporujeme všechny projevy a známky nadání. Dětem, které projevují známky nadání, věnujeme zvýšenou pozornost zaměřenou na to, aby se projevy nadání dětí v rozmanitých oblastech činnosti smysluplně uplatnily a s ohledem na individuální možnosti dětí dále rozvíjely. V případě, že se jedná o velmi výrazné projevy nadání, zejména v situacích vyžadujících značnou spolupráci a koordinaci s rodiči dětí, zpracováváme PLPP.Pokud se u dítěte projeví mimořádné nadání v jedné nebo více oblastech, doporučíme rodičům dítěte vyšetření ve školském poradenském zařízení. Do doby než vyšetření proběhne a škole je školským poradenským zařízením doručeno doporučení ke vzdělávání dítěte, postupujeme při vzdělávání takového dítěte zpravidla podle PLPP. Pokud školské poradenské zařízení identifikuje mimořádné nadání dítěte a doporučí vypracování individuálního vzdělávacího plánu, postupujeme při jeho zpracování, realizaci a vyhodnocování v úzké spolupráci s rodiči dítěte a školským poradenským zařízením.

3. 11 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

Nejmladší děti jsou zařazeny v samostatné třídě. Učitelé v této třídě mají pozitivní vztah k dětem této věkové kategorie a v přímé pedagogické činnosti se v maximální možné míře překrývají. Pro posílení pedagogického personálu bude na MŠ přijat školní asistent, který bude spolupracovat s učiteli, pomáhat zejména se zajištěním osobní hygieny dětí, stravování a sebeobsluhy. V případě potřeby pomáhá i se zajištěním dohledu nad dětmi při volné hře v souladu s přítomnou učitelkou. Režim dne mladších dětí je upraven s ohledem na potřeby dětí. Největší prostor je věnován volné hře dětí. Pro pobyt venku nejčastěji využíváme přilehlou zahradu. Děti mají dostatek času na odpočinek. Ve vzdělávání dětí mladších tří let převládají spontánní činnosti nad řízenými. Nejčastěji uplatňujeme individuální nebo skupinovou formu činností. V plné míře akceptujeme vývojová specifika (individualizace a diferenciace). Při plánování vzdělávací nabídky pro děti mladší tří let vycházíme z jednoduchých principů: jednoduchost, časová nenáročnost, známé prostředí a nejbližší okolí, smysluplnost a podnětnost, dostatek prostoru a času pro volný pohyb a hru dítěte. Při vzdělávání dětí od dvou do tří let maximálně využíváme metody práce vhodné pro tuto věkovou kategorii: situační učení, spontánní sociální učení (nápodoba), prožitkové učení, učení hrou a činnostmi. Učitelky v této třídě vždy individuálně posoudí vhodnost hraček a didaktických pomůcek pro tyto děti. Nevhodné hračky pro tuto věkovou skupinu dětí se uloží do uzavřených skříněk, aby nebyly volně dostupné. Ve třídě jsou nastavena dětem srozumitelná pravidla pro používání a ukládání hraček a pomůcek. Sedací nábytek v této třídě odpovídá ergonomickým parametrům dvouletých dětí. Na školní zahradě učitelky využívají pouze odpovídající zahradní vybavení (průlezky, skluzavky a další prvky). Dvouletým dětem je umožněno používání specifických pomůcek pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty (polštářky a plyšáky z domova). Učitelky uplatňují k dětem laskavě důsledný přístup, dítě pozitivně přijímají. 

4 Charakteristika vzdělávacího programu

Filozofií naší školy je rozvíjet samostatné a zdravě sebevědomé děti cestou přirozené výchovy a položit základy celoživotního vzdělávání všem dětem podle jejich možností, zájmů a potřeb. Předávat a zprostředkovávat dětem základní životní zkušenosti v přirozeném prostředí skupiny vrstevníků cestou výchovy a vzdělávání založené na principu uspokojování individuálních potřeb a zájmů. Rozvíjet sebejistotu a tvořivost dětí.

Školní vzdělávací program vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Nabízíme kvalitní a širokou péči o všechny děti naší školy (sportovní a kulturní akce, akce pro rodiče a děti, výlety, apod.) Ve vzdělávání dětí upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání jako základu veškerého přirozeného poznávání. Školní vzdělávací program je závazný pro celou mateřskou školu a je na jednotlivých třídách rozpracován do Třídních vzdělávacích programů. Ty obsahují konkrétní činnosti s dětmi, zaměřené k jednotlivým tématům. Vzdělávání v naší mateřské škole je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. Specifickou formu představuje didakticky zacílená činnost, ve které pedagog s dítětem naplňuje konkrétní vzdělávací cíle formou záměrného i spontánního učení. Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně. Omezujeme učení předáváním hotových poznatků a slovních ponaučení. Všechny činnosti obsahují prvky hry a tvořivosti. Výchovně vzdělávací práce v naší škole je tematicky zaměřena na obnovování a udržování lidových tradic a zvyků, na vytváření citlivého vztahu k přírodě a na upevňování rodinných pout a přátelských vztahů mezi dětmi.  Mezi oblíbené formy naplňující záměry vzdělávání patří množství dalších aktivit (např. výlety, společné akce rodičů s dětmi), které organizujeme v průběhu celého roku.

V souladu s požadavky platného dokumentu Rámcového programu pro předškolní vzdělávání jsme vypracovali vlastní Školní vzdělávací program s názvem – NÁŠ ROK SE SMÍŠKEM A ŠIKULKOU. Dětem jsou nabízeny pestré činnosti. Mimo jiné se věnujeme logopedické prevenci – zařazujeme jazykové chvilky, dále rozvíjíme u dětí pracovní dovednosti, kde se mají možnost se seznámit s praktickými ukázkami jednotlivých činností s vlastním prožitkem. Naší snahou je, děti nepřetěžovat, ale snažit se, aby odcházely z MŠ domů šťastné a spokojené.

NÁŠ ROK SE SMÍŠKEM A ŠIKULKOU

 (NÁZEV PROGRAMU)

4. 1 Cíle školního vzdělávacího programu

ŠVP je založen na principu příběhu, který dětem přirozeně ukazuje a nabízí různé situace. Cíle ŠVP jsou především: rozvoj mezilidských vztahů, výchova k prosociálnímu chování a ekologická výchova.

Celým rokem děti provázejí dva kamarádi (panenky) Smíšek a Šikulka. Jména postaviček v sobě ukrývají poselství, která jsou dětem blízká: Smíšek – dobrá nálada, radost, hra, klid, pohoda, atp. Šikulka – chuť a zájem poznávat, snaha, pochvala, atp.

4. 2 Popis tří hlavních integrovaných bloků

Školní vzdělávací program obsahuje tři hlavní integrované bloky a v každém z nich je několik témat. Integrované bloky nejsou vázané na dané období školního roku, je na jednotlivých třídách kdy, který blok a jaká jeho témata si zvolí. Třída si dále tato témata uzpůsobuje konkrétní věkové skupině a specifikům daného kolektivu. V průběhu školního roku by však třídy měly ve svých třídních vzdělávacích programech obsáhnout všechna témata. Jednotlivé integrované bloky reflektují všech pět vzdělávacích oblastí RVP, avšak některé bloky jsou tematicky s některou oblastí spjaty více než s ostatními (např. blok „Smíšek má rád Šikulku“ úzce souvisí se vzdělávací oblastí „Dítě a ten druhý“ apod.). V rámci popisu jednotlivých témat jsou v tabulkách sepsány i související vzdělávací cíle.

A) Smíšek a Šikulka poznávají svět

První ze tří integrovaných bloků je tvořen čtyřmi hlavními tématy – roční období, cestování, profese a tradice. Dětem jsou předávány znalosti a dovednosti související především se vzdělávacími oblastmi „Dítě a společnost“ a „Dítě a svět“.  Jedná se o integrovaný blok zaměřený na poznávání širšího i blízkého prostředí, ve kterém dítě žije. Prostřednictvím pestré nabídky aktivit dítě poznává střídání ročních období a jejich specifika. Dále se děti seznamují s tématem cestování, v rámci něhož si osvojují poznatky a dovednosti související s bezpečností obecně i s bezpečnostními zásadami vztahujícími se konkrétně na jejich věkovou kategorii. Kromě toho se seznamují s druhy dopravních prostředků, s možnostmi cestování, s jeho přínosy i riziky, osvojují si elementární poznatky o jiných zemích atd. Třetím tématem tohoto IB jsou profese. Zde se děti nejen dozvídají názvy a specifika jednotlivých profesí a řemesel, ale poznávají je i zážitkovými metodami, jakými jsou například návštěvy různých obchodů či dalších institucí především v Kostelci nad Orlicí. Kromě znalostí se děti učí ocenit práci druhých, vážit si jí a osvojují si další mezilidské a morální hodnoty.

B)   Smíšek má rád Šikulku

Integrovaný blok „Smíšek má rád Šikulku“ v sobě skrývá tři témata – přátelství, rodina a zdraví. V rámci tématu přátelství se děti učí základním pravidlům chování k sobě navzájem (v různých prostředích), poznávají různé situace, jejich možná řešení a učí se respektu, toleranci, kompromisům a prosociálnímu chování. Podobné hodnoty jsou dětem předávány i v tématu rodina. Kromě toho je věnována pozornost podpoře kladných vztahů ke členům rodiny. Obě tato témata velice úzce souvisí se vzdělávacími oblastmi „Dítě a jeho psychika“ (především „Sebepojetí, city, vůle“) a „Dítě a ten druhý“.  Hlavním cílem je tzv. pohoda vztahů. Oproti tomu poslední téma – zdraví – je zaměřeno především na zdravé životní návyky a dovednosti a vědomostí s tím spojené.

 C)   Smíšek a Šikulka chrání přírodu

Třetí integrovaný blok je nejvíce spojen se vzdělávací oblastí „Dítě a svět“. Témata rostliny a zvířata umožňují dětem získat elementární informace o světě fauny a flory, o jejich péči ze strany lidí, o jejich přínosu a to nejen klasickými metodami, ale i zážitkovou formou. Téma přírodní živly nabízí dětem další možnost poznávání přírody, a to jak jejích přínosů, tak i nebezpečí, které z přírodních živlů může vyplývat. Poslední tématem tohoto bloku je třídění odpadu. Zde si děti osvojují nejen informace, ale především dovednosti a návyky, které vedou k jejich odpovědnému postoji k životnímu prostředí. 

4. 3 Vzdělávací program pro děti od dvou do tří let

Vzdělávání bude probíhat na základě tematických celků, které nerozlišují vzdělávací oblasti, ale nabízejí dětem obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Obsah bude vycházet ze života dětí. Vzdělávací obsah je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Jsou nazvány: Dítě a jeho tělo; Dítě a jeho psychika; Dítě a ten druhý; Dítě a společnost; Dítě a svět.

1) Dítě a jeho tělo

Záměr vzdělávacího úsilí:

Stimulovat a podporovat růst a nervosvalový vývoj dítěte, podporovat fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, rozvíjet pohybové i manipulační dovednosti dětí, učit je sebeobslužným dovednostem a vést ke zdravým životním návykům a postojům.

Očekávané výstupy:

2) Dítě a jeho psychika

Záměr vzdělávacího úsilí:

Rozvíjet duševní pohodu dítěte, psychickou zdatnost a odolnost, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity, sebevyjádření.

3) Dítě a ten druhý

Záměr vzdělávacího úsilí:

Utvářet vztahy dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

4) Dítě a společnost

Záměr vzdělávacího úsilí:

Uvést dítě do společenství ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecné, uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody.

Okruhy činností a očekávané výstupy:

• Získávat elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky.
• Vytvářet vztah ke své obci, městu, zemi.
• Využívat informace z knih, encyklopedie
• Poznat některá volně žijící zvířata-jejich způsob života, jejich mláďata.
• Seznamujeme s charakteristikou letního počasí, opakujeme čtyři roční doby.

5) Dítě a svět

Záměr vzdělávacího úsilí:

Rozvíjet ekologické cítění, všímat si změn v přírodě vlivem střídání ročních období. Seznámení se zvířecími rodinami. Rodina a vztah dětí k jednotlivým členům. Pravidla chování v silničním provozu.

Okruhy činností a očekávané výstupy:

• Všímat si změn v přírodě. Rozvíjet city dítěte, působení krás přírody a probouzejícího se jara.
• Získávat vztah ke zvířátkům a k jejich mláďatům. Učit se chovat ekologicky a všímat si významu zeleně a čistoty životního prostředí.
• Posilovat prosociální chování dítěte, kooperativní dovednosti a citový vztah k rodině, k mamince.
• Vědět o existenci dopravních značek a základních pravidel chování v silničním provozu.

Sociální a fyzická zralost dítěte mezi druhým a třetím rokem

• Hrubá motorika - rychle se rozviji schopnost udržovat rovnováhu, chodí po špičkách, udrží tedy rovnováhu na malé ploše chodidla.
• Začíná skákat snožmo.
• Neúnavně chodí po schodech, z posledního skočí snožmo.
• Stále experimentuje s udržením rovnováhy - s mírnou oporou chození po obrubnících, ...
• Stavby z kostek - komíny, věže (deset kostek je norma pro tři roky), staví se do výše.
• Stavba z kostek za sebou - už od dvou let, nyní ovšem pěkně rovně, v zákrytu - použití všech dostupných kostek.
• Úchop tužky - ve dvou letech ještě dlaní, od tří let již dbát na špetku.
• Čáry — čára svislá, čára vodorovná (už nejen klubíčko) - od dvou let stále s větší jistotou - za pár měsíců se již čáry protnou - počátek kresby „něčeho“.
• Do třetího roku rozvoj vizuomotoriky.
• Pohybové hračky - velmi důležité - jde o řízený pohyb - dítě samo ovlivní, kam autíčko pojede - kolečka se točí - předzvěst budoucího odrážela, tříkolky, ...
• Od dvou let počátky oslovování se „já“ a „ty“, počátky používání množného čísla, začínají pádové otázky, tykáním druhým osobám.
• Kluci používají ženské koncovky.
• Pojem vlastní osoby je zatím ve dvou letech neustálený, do tří let se to vše zdokonalí.
• Počátek dětského vzdoru, výbuchy zlosti.
• Rozvoj řeči - ve dvou letech krátké větičky, slova, ve třech letech již převážně věty rozvinuté.

5 Evaluační systém

5. 1 Evaluace na úrovni školy

Evaluace na úrovni školy je prováděna v rámci tvorby Vlastního hodnocení školy jednou za tři roky formou dotazníků, které zaměstnanci vyplňují. Pro rodiče je uspořádána anonymní anketa formou dotazníků, při níž mají možnost vyjádřit své názory- pro všechny rodiče 1x za 3 roky. 

5. 2 Evaluace na úrovni třídy

Vyhodnocování TVP bude probíhat vždy po ukončení integrovaného bloku. Základem by měly být formulace, ze kterých vyplývá, co konkrétního očekávám – co budu považovat za úspěch, co naopak bude známkou, že se nedaří. Všechny činnosti budeme vyhodnocovat průběžně během realizace – a to jak z hlediska dětí (zájem, aktivita, dosažení výsledků), tak i z pozice učitelky co se podařilo, co je potřeba procvičit, zda byly zvoleny vhodné metody. Každá učitelka si v rámci TVP může vytvořit svůj systém evaluace.

Kdo hodnotí: Učitelky

Co se hodnotí:

• Zda mají děti prostor pro samostatnost

• Co jsme prožily v průběhu dne – denní rozhovory s dětmi, s rodiči, kolegyní

• Hodnocení výchovně vzdělávacího procesu

• Prožitkové učení

• Spontánnost

• Komunikativnost

• Tvořivost

• Každodenní prolínání vzdělávacích oblastí

• Evaluace integrovaných bloků – jaké jsou výsledky vzdělávání, co chybělo, čemu je třeba se vrátit, co se nenaplnilo atd.

Jak často:

• Kdykoliv v průběhu dne

• Denně

• Po ukončení tematických částí-délka se může lišit

• Nástroje

• Pozorování, rozhovor

• Denní zápisy do třídní knihy

• Sebehodnocení

Přehled a sledování výsledků vzdělávání dětí

Učitelky budou sledovat rozvoj a osobní vzdělávací pokroky u každého dítěte zvlášť. Důležité informace budou dokumentovat a vyhodnocovat. Každé dítě má založeno portfolio s hodnotícími listy, kam se budou průběžně zaznamenávat individuální výsledky jeho vzdělávání v jednotlivých oblastech vývoje nejméně 2x ročně. Běžně budou využívány rozhovory, diskuse a pozorování. V závažnějších případech porady a konzultace s pracovnicí PPP.

Zdrojem informace o dětech je portfolio dítěte, jehož obsahem jsou nejrůznější práce - grafomotorické listy, výkresy. Jde o důvěrný materiál sloužící pedagogovi k další práci, ale i jako podklad pro konzultace s rodiči. Pro děti s odkladem školní docházky budou vypracovány plány rozvoje pro dítě s OŠD. Dětem, které potřebují podpůrná opatření, bude vypracován PLPP.

Hodnocení není cílem, ale prostředkem ke hledání optimálních cest při vzdělávání dětí. Na základě výsledků se rozhodneme, co budeme měnit.